Výjezd do Frýdlantu byl již několik týdnů před jeho konáním označen za výjezd podzimu, s napětím se tedy očekávalo, kolik z nás si v nevlídném počasí nejde cestu na vlakové nádraží, které bylo tradičním místem srazu.
Ale abych nepředbíhal – zajímavé věci se začínají dít již o den dříve. V odpoledních hodinách se postupně schází 8 lidí za účelem výroby docela zajímavé choreografie, na kterou se sháněl materiál už před šesti lety . Debatuje se, plánuje se, ale k jádru věci se nakonec bohužel (možná však že bohudík) nedostáváme. Škoda, určitě by to vypadalo zajímavě a originálně. Snad příště… K večeru se v osmi lidech přesouváme k zimnímu stadionu(posléze se přidává i devátý člověk), abychom (ne)shlédli závěr hokejového utkání. V tom jsme svědky docela zajímavé ¨situace. Když čekáme, až nám sněhovými vločkami oplácaná obsluha dodělá opečenou klobásku, všímáme si sedmi maskovaných jedinců, kteří po skončení zápasu netrpělivě přešlapují před zimákem. Říkám si: „Ale co, v dnešním chladném večeru není nic neobvyklého, že jim ze zakuklených tváří jdou vidět jen oči a v nich zřetelná nenávist“. Události se dávají do pohybu asi 10 minut po utkání, když halu opouštějí v roztroušených skupinách členové fan-clubu. Jejich fan-clubácký původ poznávám podle takových divných jarně-letně-podzimně-zimních bund, které jsou kurva dlouhé, kurva dírkované, plné kurva nesmyslných nápisů a s vyobrazením nějaké příšery na hrudi… Holt někdo nosí pit bulla, jiný zase pantera…
Dva členové ze zmíněného fan-clubu nesou pod pažemi srolované flagy, které si dnes odbyly svou premiéru (nebo i derniéru?), když k nim během sekundy přistupují 4 jedinci, kteří po pár nenávistných pohledech berou obě flagy a během mžiku prchají pryč. Fan-clubáci se marně dožadují pomoci od Městské policie, jejíž dva členové si však hrají na hluchoněmé. Nutno podotknout, že při incidentu bylo na ploše cca 50×50 metrů asi 6 policistů. Když vidíme, že se fan-clu¨báci dožadují marně policejní pomoci, přemýšlíme, že bychom jim pomohli sami a vydali se za výtržníky… Ale káj – přece tu nenecháme tu klobásu s hořticou… A tak mezitím co útočníci mizí kdesi v temných uličkách, tak asi 30 fan-clubáků kvičí, ječí, povykuje, bonzuje a vyřvává na několik policistů… Šéf fan-clubu si podle neověřených zpráv sedá k acabům do auta a pomocí hřebenu své přítelkyně pročesává okolí… My mezitím dožvikujeme poslední sousto klobásky a rozcházíme se každý po svém. Někteří se již v teple domova sousřeďují na zítřejší výjezd, ale jsou i tací, kteří z natěšenosti konzumují do pozdních nočních hodin, někteří to berou dokonce non-stop…
Neděle je tu… V tom počasí by ani psa ven nevyhnal, proto jsem docela zvědav, kolik lidí na sraz nakonec dorazí. Hodinu před odjezdem vlaku se hospoda již solidně zaplňuje i díky vhodně zvolené akci (vodka, rum, borovička a zelená za 10,-), panuje výborná nálada… Na nástupiště se nakonec vydává výborná banda 39-ti lidí – v současné době téměř to nejlepší, co může havířovská scéna nabídnout… První problémy začínají ve Frýdku, kde se nás paní průvodčí pokouší vyhodit z vlaku. Nastupují k nám strážci zákona, jejich výzvy však ignorujeme. Naneštěstí však sedíme v posledním vagonu a tak jej chtějí celý odpojit, abychom nemohli dále pokračovat. Po nástupišti tedy začíná hra na honěnou, zkoušíme přebíhat do jiných vagonů, jejich dveře však brání policisté. Zde dochází k prvním žduchanicím, ale zatím to není nic vážného. Nakonec jsme nuceni k zakoupení jízdenek a po asi 15-ti minutové proluce pokračujeme dál v cestě. Po výstupu ve Frýdlantu dostávají masáž 2 pofiderní levičáci a my se vydáváme napříč městem. V příjemné pizzerii se dovídáme, že dnešní zápas se kvůli špatnému terénu hrát nebude (ten víkend se 95% všech zápasů v regionu hrálo!), což vyvolává vlnu emocí v našich řadách. Kdy ještě dáme dohromady takovou sestavu jako dnes?
V náladě na bodě mrazu se vydáváme ke stadionu, kde se náš počet, díky automobilovým, rozrůstá na cca 50 (zřejmě by přijelo víc lidí, ale zřejmě už věděli, že se nehraje). Asi 15 z nás se pokouší dostat do útrob stadionu, aby si s někým promluvili o nesehrání zápasu… Dochází k inzultaci jednoho z domácích, dveře do klubové budovy letí pět metrů vzduchem!, 2 lavičky mění o 50 metrů svá místa a končí na hřišti. Tomu všemu však bohužel přihlíží kripo a také k němému úžasu autobus našich hráčů, do kterého postupně nastupují 2 z nás, aby si s těma nagelovanýma primadonama promluvili… Zhruba půl hodiny dochází k nesmyslným dohadám s domácími funkcionáři a policií, načež však zjišťujeme, že jednoho z našich sebrali a tráví teď čas na blízké policejní stanici. Banda 39-ti lidí se tedy přesouvá pod okna stanice, kde hodlá vydržet do doby, než našeho kamaráda pustí, všemu venku přihlíží 14 policistů. Čas utíká, stále se nic neděje a tak pomalu dochází trpělivost. Asi 10 lidí se dostává do vestibulu služebny, který je obohacen několika stovkami vlepek, slyšet jsou pokřiky oslavující jednoho pána, nadvakrát se vysype sklo z policejních dveří, zmiňovaných 14 fízlů tomu venku stále jen přihlíží! Asi po hodině se již zmíněný počet policistů rozhoduje, že svou služebnu budou bránit, strhává se proto menší potyčka, při které mění majitele policejní tonfa . Po téměř hodině a půl je zadržený propuštěn, míříme na vlak a už to vypadá, že zajímavým situacím je pro dnešek konec… Avšak naopak…
Ve vlaku s námi cestuje několik uniformovaných policajtů z Frýdlantu, ve Frýdku je však střídá cca 15 těžkooděnců, kteří se nás rozhodují trochu „šikanovat“… Víme, že jdou po jednom z nás, zmiňovaný člověk tedy v nějaké prdeli vystupuje z vlaku a ke zřetelnému nasrání fízlů jim mizí z dohledu… Vypadá to, že dojedeme pokojně do Kunčic a bude od té policejní buzerace pokoj. Jenže na nástupišti nás čeká banda těžkooděnců ze zásahovky, která nás obkličuje ihned po výstupu. Strhává se menší mela, jeden z nás je odvlečen mimo dění a masírován asi pěti zmrdy… A.C.A.B. Je nás asi 30 (někteří odjeli z Frýdlantu auty, jiným se podařilo šikovněji vystoupit) a na prostoru cca 10×10 metrů jsme ze všech stran obklíčení 43-mi černochy… Jeden po druhém vystupujeme z davu, jsou natočeny naše občanky a postavy od hlavy až k patě… Když už čekáme na vlak směr Havířov, přijíždí v jiném spoji již zmíněný jedinec, který se policistům ztratil kdesi u Frýdku. Po pěti minutách však vidíme, jak jej 15 těžkooděnců vede v poutech… Na náš příjezd do Havířova dohlíží asi 20 místních fízlů, už je však klid a tak se přesouváme do svých domovů či hospod…
Suma sumárum… Výborná sestava z Havířova, 39 lidí vlakem + minimálně 10 auty, problémy s četnictvem směrem tam, zadyma na stadioně, zadyma před frýdlantskou fízlárnou, těžkooděnci s námi cestou domů, policejní zásah v Kunčicích, od cesty ze stadionu až do Kunčic točeni (nejspíš kripem) na kameru, 5 našich přes noc na fízlárně, minimálně 2 obviněni, naštěstí žádná zranění… Co víc k tomu dodat? Snad jen, že na 5 .ligu je toho docela až moc. Ukázalo se, že když „o něco jde“, tak Havířov dokáže dát dohromady docela dobrou bandu (ještě několik dobrých lidí nejelo), která by mohla dělat dobré jménu svému městu, pokud se však vyhne policejním represím, které jsou ale v posledním období docela velké.
P.S. Odložený zápas se hraje v neděli 19.11. a dle mého názoru se nabízí jediná možnost. Opět poskládat stejně dobrou, ne-li ještě lepší sestavu a i napodruhé si „užít“ výjezd podzimu. I když toho dne si asi ani neprdnem… A.C.A.B.!!!
J.R. from B.K.
