Na jeden z nejkratších výjezdů sezony, navíc sobotní, se dala očekávat naše velká návštěva. Ovšem nestalo se tak, ale o tom postupně. Před odjezdem se nás schází pouhých 17, pouze mladé sestavy (v té, také několik nových tváří). Cesta do Ostravy probíhá klasicky a ani na Svinově nejsou k vidění zrovna houfy výjezďáků. Těžko říct, co za to může, byl ideální sváteční termín, pěkné počasí, vrchol burčákové sezony, to vše mohlo přilákat do Uherského Hradiště určitě mnohem více Chacharů. Na druhé straně však svou roli jistě hraje taky celková nálada okolo klubu jako takového a v neposlední řadě bídné výsledky. Cesta do cílového města ubíhá rychle, jako vždy a tak něco kolem půl čtvrté vysedáme v centru města. Každý míří svým směrem, někdo ochutnávat burčák, někdo na oběd, nakonec se ale všichni schází před pátou hodinu na stadioně, kde tentokrát zcela výjimečně nejsou žádné fronty jak u vstupenek, tak u vstupu a vše, až na několik úchylů z ochranky, kteří některým řádně promacávají okolí šourku, probíhá bez problémů. Ten ovšem nastává opět na stadioně, protože klec je opět zavřená a trvá dobrou půl hodinu, než je otevřená a všichni se dostávají na nějaké místo. Celkově se schází 565 chacharů (v tom 31 Havířov, OSTUDA…). Naše akustická podpora by se dala nazvat průměrnou, do vstřelení naší vedoucí branky a do otevření brány to mělo grády, pak už to tak slavné nebylo. V průběhu prvního poločasu bylo prezentováno choreo ke dni České státnosti. V prostředním sektoru se na plachtě objevil Svatý Václav na koni, po stranách tomu asistovaly zdvižené kartóny v českých barvách a na plotě se vyjímal nápis „NEDEJ ZAHYNOUT NÁM I BUDOUCÍM!“ lemovaný trikolórou.
Ve druhém poločase Slovácko obrací výsledek zápasu ve svůj prospěch, čímž klesá i naše aktivita. Jsou nějaké spory s rozcvičujícím se Doškem, jemuž je uštědřena facka a toto pozitivně prospívá atmosféře, která je rázem úplně někde jinde, záhy kopeme penaltu, vyrovnáváme a do konce zápasu se tak velmi dobře fandí, do čehož je odpalováno pyro a mává se vlajkami. Po zápase míříme zpět na vlak, nakoupí se nějaké zásoby, hlavně tedy burčák a jede se zpět. Přičemž kolem desáté hodiny jsme na Svinově, odkud každý míří svým směrem, ať už domů, či do ulic (stolů) nočního Havířova. Jediným negativem tohoto jinak velmi povedeného výjezdu je tak náš malý počet, jenž je tvořen vesměs mladým ročníkem. Kde a kdy jindy chcete vyjet, když ne tady? No nic, nyní následuje opět měsíční výjezdová pauza, jenž proloží jen domácí přátelák se Žilinou (sobota 12.10.) a domácí zápas se Znojmem (sobota 19.10.).
HAVÍŘOV on TOUR
