Na pohárové utkání vyrážíme ve 14ti lidech (v tom 4 mladí) s tím, že se pokusíme získat vlajku Liberce. Při příjezdu ke stadionu se vydáváme na obchůzku a necháváme na místě 2 špehy u sektoru hostů. Po konci zápasu vše vypadá nadějně a víme kde vlajka DBS je, ale potkáváme 30ku domácích radikálů (15 Góral) a je nám jasné, že na vlajku musíme zapomenout. Chvíli je rušno na ulici, ale nakonec se domlouváme na pikniku bokem na počty. Vyjíždíme na místo střetu, ale zde doráží policie, proto nás domácí navigují za město. Zde nasvětlujeme místo střetu auty a vysvlékáme se do půl pasu. Začíná boj a když po jeho cca minutě leží 4 havířovští na zemi domácí voláním a pokřikem střet sami ukončují spolu se slovy o možném příjezdu policie. Z místa se sbíráme a vyrážíme domů. Domácí fér.
Havířováci
